Jak vybrat tepelné čerpadlo

Jak vybrat tepelné čerpadlo?
 
 

Chcete ušetřit náklady na vytápění? Pak se zbavte neúsporného elektrického nebo plynového kotle a nahraďte ho tepelným čerpadlem. Ušetříte až 60 % nákladů na energie. Podívejte se, jak tepelné čerpadlo vybrat a nenaletět!

Kdo by nechtěl ušetřit výdaje za vytápění? Zvláště pak v době, kdy ceny energií stoupají a za teplo platíme každý rok víc a víc. Pokud bydlíte v rodinném domě, máte několik možností, jak snížit své faktury za teplo. Pro dnešek pomineme zateplování domu nebo výměnu oken a zaměříme se na úsporné zdroje vytápění. Konkrétně na tepelné čerpadlo.

 

Jak pracuje tepelné čerpadlo?

Tepelné čerpadlo je zařízení, které si bere teplo z okolních nízkoteplotních zdrojů (jako je vzduch, země nebo voda), ohřeje ho na vyšší teplotu a pak ho využije k vytápění domu nebo ohřevu teplé užitkové vody.

 

Tepelné čerpadlo: Vzduch, země nebo voda?

Při výběru tepelného čerpadla si musíme odpovědět v první řadě na to, jaký zdroj energie budeme využívat. Na výběr máme ze tří zdrojů: vzduchu, země nebo vody. Každý z uvedených nízkoteplotních zdrojů má pochopitelně své výhody i nevýhody.

 

• Tepelné čerpadlo vzduch-voda

Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou v současné době nejrozšířenější a představují více jak 50 % všech instalací. Vyznačují se mírně nižší efektivitou provozu ve srovnání se systémy využívající energii země nebo vody. Nespornou výhodou tepelných čerpadel vzduch-voda jsou nízké pořizovací náklady, jednoduchost a rychlost instalace.

Při instalaci tepelného čerpadla vzduch-voda odpadají nákladné a složité zemní práce, které jsou nutné v případě tepelných čerpadel země-voda pro zhotovení zemních kolektorů nebo vrtů. Nevýhodou tepelných čerpadel vzduch-voda jsou vyšší provozní náklady (přibližně o 25 % vyšší než u systému země-voda) a kratší životnost.

 

• Tepelné čerpadlo země-voda a voda-voda

Nevýhodou tepelného čerpadla země-voda a voda-voda je složitější instalace. Tato tepelná čerpadla využívají nízkoteplotní energii obsaženou pod povrchem země, proto je potřeba buď hlubinný vrt, nebo plošný kolektor, což navyšuje pořizovací náklady.

Tepelná čerpadla země-voda a voda-voda mají ale i své výhody. Nejdůležitější z nich je vysoká účinnost, protože teplota odebíraná ze země nebo vody je po celý rok stálejší než u tepelných čerpadel, která využívají proměnlivou teplotu vzduchu.

 

Jaké tepelné čerpadlo zvolit?

Typ tepelného čerpadla by měl být vybírán s ohledem na konkrétní podmínky lokality. Například v chladných horských oblastech není efektivní využívat tepelné čerpadlo vzduch-voda, ale raději investovat do systému s hlubinným vrtem nebo plošným kolektorem.

Pokud ale máme malou zahradu, kde by bylo problematické umístit hlubinný vrt, a bydlíme v oblasti s mírnějším klimatem, je výhodnější zvolit tepelné čerpadlo vzduch-voda. 

 

Kolik ušetříte s tepelným čerpadlem?

Snad pro každou domácnost je důležité, kolik energie s tepelným čerpadlem ušetří. Úspory energie a návratnost investice se odvíjí od toho, jakým zdrojem dosud domácnost dům vytápěla. V porovnání s plynovým nebo elektrickým kotlem ušetří tepelné čerpadlo 40–60 % energie. Pokud například vytápíte rodinný dům o tepelné ztrátě 10 kW přímotopem, zaplatíte ročně za elektřinu kolem 60 000 korun. Na provoz tepelného čerpadla navíc můžete získat výhodnou dvoutarifní sazbu D56d, kdy za elektřinu platíte nižší cenu (v tomto případě k vám levnější elektřina proudí celých 22 hodin). Návratnost investice do tepelného čerpadla je ve většině případů do 10 let.

 


Podívejte se, kolik platíte za vytápění

Víte, kolik vás stojí vytápění elektřinou, plynem, uhlím nebo peletami? Podívejte se, jaký zdroj tepla je nejlevnější!

Slovníček: Topný faktor tepelného čerpadla

Úspory a efektivitu tepelného čerpadla ovlivňuje i tzv. topný faktor tepelného čerpadla (COP). Topný faktor je ukazatelem energetické účinnosti zařízení, které dodává do systému teplo. Jde o poměr mezi vyprodukovaným teplem (teplem dodaným do topného systému) a spotřebovanou energií (množství elektřiny potřebné pro pohon tepelného čerpadla).

 

Topný faktor je vyjádřen číslem. Nejčastěji se hodnota topného faktoru pohybuje v intervalu 2 až 5. Pokud má např. tepelné čerpadlo topný faktor 3, znamená to, že dokáže vyprodukovat 3 x více tepla, než kolik je nutné dodat elektrické energie pro jeho provoz.  V praxi platí, že čím je vyšší topný faktor, tím je vyšší i účinnost tepelného čerpadla.

 

Kolem tepelných čerpadel panuje celá řada omylů. Je to obvykle způsobeno neznalostí a konzervativním přístupem některých "odborníků", kteří nejsou schopni vnímat nové technologie a změny ve stavebnictví a zůstávají myšlenkově zakopáni v dobách před dvaceti lety.

 

Vzduchové tepelné čerpadlo má stejnou účinnost jako zemní čerpadlo?

U vzduchových čerpadel klesá topný faktor s poklesem teploty okolního vzduchu. Vzduchová tepelná čerpadla pracují do -15° C, všechny doposud publikované testy tepelných čerpadel v reálných provozních podmínkách ukazují opak. V klimatických podmínkách střední Evropy, mají vzduchová tepelná čerpadla v průměru o 25 až 30 % nižší topný faktor elektřiny než čerpadla země/voda. 

 

Je vzduchové tepelné čerpadlo výrazně levnější než zemní?

V našich klimatických podmínkách , je nejlevnějším řešením instalace vzduchové čerpadlo za ním obvykle následuje čerpadlo s plošným kolektorem a nejdražší je řešení s vrty.
Koupením hodně levného vzduchového čerpadla budou samozřejmě pořizovací náklady výrazně nižší než u zemních čerpadel. Ovšem za cenu vyšší spotřeby elektrické energie pro tepelné čerpadlo při teplotách pod -5° C (přitápění bivalentním zdrojem) a hlučnosti vnější jednotky.

 

Je vzduchové tepelné čerpadlo hlučné?

V kvalitě a ceně vzduchových tepelných čerpadel jsou obrovské rozdíly. Jednou z příčin je i řešení odhlučnění.

Snížení hluku je v zásadě možné třemi způsoby:

  • zvětšení výparníku, čímž dojde ke snížení rychlosti proudícího vzduchu
  • instalace plechových zákrytů směřujících hluk k zemi
  • používání kvalitních ventilátorů

V současné době se používají odhlučněné ventilátory pro venkovní jednotky, které Vás ve vzdálenosti 5m již neobtěžují svým provozem.

 

Frekvenčně řízené tepelné čerpadlo má o 30 % nižší spotřebu elektřiny ?

Tepelná čerpadla s frekvenčně řízenými kompresory, mají prakticky stejnou spotřebu elektřiny jako tepelná čerpadla bez této technologie. Výhody frekvenčního řízení nespočívají v nižší spotřebě elektřiny, ale v přizpůsobování výkonu tepelného čerpadla aktuální potřebě tepla pro vytápění domu. Tepelné čerpadlo díky tomu spíná méně často a nepotřebuje akumulační nádrž. Díky stejné technické koncepci jako mají klimatizační jednotky a masové produkci těchto zařízení v Asii, je cena poměrně příznivá.

Frekvenční řízení kompresoru má ale i své nevýhody. Při minimálním a maximálním výkonu je kompresor více opotřebováván a celé zařízení během roku „naběhá" mnohem více provozních hodin, což vede opět k vyššímu opotřebení jednotlivých komponentů. Frekvenčně řízené tepelné čerpadlo obsahuje výrazně více komponentů, zvláště elektronických, takže se zvyšuje riziko poruchy a rostou náklady na servis.

 

Tepelné čerpadlo stojí půl milionu a nikdy se nezaplatí.

Ceny tepelných čerpadel se za posledních 10 let výrazně snížily. Hlavním důvodem ale není snižování ceny samotného čerpadla, ale snižování potřebného výkonu. Před 10 lety měl běžný rodinný dům tepelnou ztrátu minimálně 18 kW. V současnosti je to 10 kW. Díky tomu jsou používána menší tepelná čerpadla a cena za jejich pořízení je výrazně nižší.

Zda se tepelné čerpadlo zaplatí závisí na tom, kolik stojí a kolik ušetří. U běžných domů vyjde pořízení tepelného čerpadla o 200 až 250 tisíc dráže než pořízení plynového vytápění. Čerpadlo dokáže ročně ušetřit 25 až 35 tisíc na provozu domu. Při započítání růstu cen energií je návratnost čerpadla 6 – 8 let. Pokud se na pořízení tepelného čerpadla podíváme jako na investici, tak z vložených 200 000 korun, získáme ročně díky úsporám přibližně 25 000 korun zisku, což představuje skvělou investici s vysokým úrokem přesahujícím 12 %.

 

Dokáže TČ vytopit celý dům?

Pokud je výkon tepelného čerpadla stejný jako tepelná ztráta domu a topný systém je nízkoteplotní, tepelné čerpadlo bez problému dokáže vytopit celý dům samo. Z ekonomických a technických důvodů se ale tepelná čerpadla obvykle navrhují v rozmezí 70 až 85 % potřebného výkonu kotelny s tím, že zbytek topného výkonu pokryje jiný zdroj tepla. Pořízení menšího tepelného čerpadla je totiž levnější a spotřeba energie u bivalentního kotle je velice malá.

 

Životnost tepelného čerpadla je 10 let, nebo i více?

Životnost tepelného čerpadla je dána především životností kompresoru, která je závislá hlavně na počtu startů kompresoru. To lze ovlivnit akumulací tepla a správným dimenzováním výkonu čerpadla (čerpadlo s vyšším výkonem častěji spíná a kompresor dříve odejde). Důležitá je i kvalitní regulace, která nenechá kompresor běžet v nevhodných podmínkách a minimalizuje počet startů kompresoru.
Z výše uvedeného vyplývá, že záleží nejen na kvalitě kompresoru, ale hlavně na použité regulaci a způsobu zapojení kotelny. U pravidelně servisovaných čerpadel je ověřená životnost kompresoru až 20 let. Pak lze provést generální opravu chladícího okruhu a provozovat zařízení dál. Životnost zemních kolektorů (vrtů) je v řádu desítek let.
U čerpadel vzduch / voda je životnost kompresoru kratší a to o 20 až 30 % než u zemních čerpadel. Je to způsobeno jeho větším výkonem v porovnání se "zemním" čerpadlem a tím i častějším spínáním. Tento problém lze odstranit správně dimenzovanou akumulační nádrží.

 

Je podlahové topení nezdravé?

Tato názor pochází z doby, kdy se podlahové topení dávalo do nezateplených objektů. Teplota podlahy mnohdy přesahovala 30°C což se u některých lidí mohlo při dlouhodobém pobytu projevovat zdravotními problémy. V současné době, kdy jsou domy kvalitně zatepleny se pohybují povrchové teploty podlah od 22°C do 26°C a to že podlaha topí poznáte jen v případě, že šlápnete na studené místo, kde podlahové topení není.

 

Kde je podlahové topení musí být i dlažba?

Dlažba je pro podlahové topení vhodná, ale není to podmínkou. Můžete použít v podstatě jakoukoliv krytinu s výjimkou korku, tlustých koberců a masivních dřevěných prken. U laminátových a dřevěných plovoucích podlah je před jejich nákupem nutné prověřit zda je možné jejich položení na podlahové topení. S typem podlahové krytiny se musí počítat již v projektu. Podlahové topení vyprojektované pro dlažbu by v případě použití dřevěné plovoucí podlahy mělo výrazně menší výkon!